Hudební tělesa
Janáčkova filharmonie Ostrava
Janáčkova filharmonie Ostrava byla založena roku 1954 a patří mezi přední česká symfonická tělesa. Členové filharmonie navštívili téměř celou Evropu, dále Japonsko, Jihokorejskou republiku a Austrálii. Tento ostravský symfonický orchestr je pravidelně zván k účasti na prestižních tuzemských festivalech jako je Janáčkův máj, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Kromě skladeb Leoše Janáčka uvádí díla dalších českých skladatelů světového věhlasu – Dvořáka, Smetany i Martinů, ale také skladby hudebníků světových – Mozarta, Strausse, Schumanna, Ravela aj. Od konce 90. let se filharmonie věnuje interpretaci domácí i světové nové hudby. Pořádá festivaly a tvůrčí dílny mladých skladatelů za účasti předních tvůrců a interpretů. Z nahraných skladeb tohoto symfonického tělesa jmenujme například Glagolskou mši a Taras Bulbu Leoše Janáčka, Mou vlast od Bedřicha Smetany, Slovanské tance a symfonické básně (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat…) Antonína Dvořáka a mnoho dalších.Otázky na závěr:
- Janáčkova filharmonie Ostrava je symfonickým orchestrem. Jak se tento orchestr liší od komorního orchestru?
- Ve kterém městě toto těleso sídlí?
Komorní orchestr Leoše Janáčka
Orchestr vznikl roku 1964 z předních představitelů Janáčkovy filharmonie Ostrava. Špičková interpretace skladeb italského baroka, českého nebo vídeňského klasicismu a rovněž romantismu a 20. století dovedla soubor na festivaly jako je Janáčkův máj či Pražské jaro. Dlouholetý umělecký vedoucí orchestru Zdeněk Dejmek (1938 – 2010) byl také koncertním mistrem Janáčkovy Filharmonie Ostrava. Tento houslista a olomoucký rodák obdržel Cenu města Ostravy za celoživotní přínos.
Otázka na závěr:
1. Jakým způsobem je provázán Komorní orchestr s Janáčkovou filharmonií Ostrava? (využijte samostatný text o této zpěvačce)
Permoník
Pěvecký sbor Permoník byl založen v Karviné roku 1966 Evou Šeinerovou. Jeho název je odvozen od pojmenování horníka, což bylo na Karvinsku povolání velmi časté. Permoníci jsou mýtické bytosti, které se vyskytují v podzemí, v dolech a důlních štolách. Jedná se tedy o jakési podzemní skřítky, kteří obyčejným horníkům někdy pomáhají, někdy prý i úmyslně škodí. To ale záleží vždy na tom, jak se k těmto bytostem chovají lidé. Každý permoník s sebou nosí malé stříbrné kouzelné kladívko. Jeho moc tkví v tom, že svému majiteli ukáže ukrytý poklad a dokáže rozbít i tu nejtvrdší skálu.Permoník absolvoval spoustu vystoupení jak v domácím prostředí, tak v zahraničí. Koncertoval například ve Švédsku, Anglii, Rusku či Řecku, dokonce také v Číně, Japonsku a v USA. Sbor funguje ve čtyřech odděleních – Pemoníček mladší, Permoníček starší, Přípravný sbor Permoník a Koncertní sbor. Ten spolupracuje například s Janáčkovou filharmonií Ostrava, s Komorním orchestrem Leoše Janáčka a s Iljou Hurníkem.
Otázky na závěr:
1. Dokázali byste vysvětlit původ pojmenování sboru Permoník?
- Se kterými jinými tělesy sbor spolupracuje?
Ondrášek
Zakladatelem novojičínského sboru Ondrášek je Václav Ptáček, který zvolil toto jméno podle zbojníka Ondrášek roku 1967. Ondráš je postavou z beskydských pověstí, je to zbojník, který žil v letech 1680-1715. Byl synem bohatých sedláků na Frýdecku. Ondráš navštěvoval Gymnázium v Příboře, pro svou divokost byl však ze školy vyloučen. Se svými společníky založil na Lysé hoře zbojnickou družinu, která měla napravovat panské křivdy a útisk na prostém lidu. Když bylo lidem nejhůře, obraceli se na Ondráše, na vůdce zbojnické družiny. Jeho zástupce Juráš mu začal postupem času závidět, a proto vůdce jeho vlastním kouzelným obuškem zabil. Za svůj čin byl Juráš odsouzen k trestu smrti a roku 1716 byl pro výstrahu všem popraven lámáním na kole. Tuto legendu můžeme také chápat jako symbol nespoutaného a svobodymilovného mládí.Díky Václavu Ptáčkovi se Ondrášek stal koncertním tělesem vyhledávaným širokou hudební i odbornou veřejností. V roce 1992 se sbormistrovství ujal Josef Zajíček, což je jeden z prvních členů sboru. K řadě úspěchů na domácí půdě přibývají i ocenění na mezinárodních festivalech a soutěžích. Sbor navštívil taková místa jako Japonsko, Jižní Afriku a samozřejmě mnohá místa v Evropě.
V současné době čítá Ondrášek téměř 220 členů, kteří pracují v pěti samostatných odděleních. Hrášek, Rarášek a Kulihrášek jsou přípravná oddělení, dále je to hlavní koncertní sbor Ondrášek, nejmladší částí je pak Komorní sbor, který vznikl v roce 2005. Za více než čtyři desetiletí se Ondrášek stal neodmyslitelnou součástí Novojičínska. Spolupracuje také s řadou regionálních skladatelů jako je např. Ilja Hurník nebo Otmar Mácha.
Otázky na závěr
- Dokázali byste vysvětlit původ pojmenování sboru Ondrášek?
- Ve kterém městě tento sbor působí?