Hudební skladatelé
Pavel Josef Vejvanovský (1939 nebo 1940, Hlučín - 1693)
Pavel Josef Vejvanovský byl barokní hudební skladatel, jehož místo narození není jasné. Některé zdroje uvádějí Hlučín, jiné Hukvaldy. Rovněž není znám přesný rok jeho narození, spekuluje se o roku 1639, 1640, někde dokonce i o roku 1633. Do roku 1660 studoval Vejvanovský na Jezuitském gymnáziu v Opavě. Velkou část svého života strávil v Kroměříži, kde byl polním trubačem a kapelníkem. Své skladby psal často pro dechové nástroje (trubky, trombony, hoboje, kontrabasy). V jeho díle je také patrný vliv moravské lidové hudby. Tento hudební skladatel zemřel roku 1693 v Kroměříži. Zde byla také později (roku 1949) založena Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského. Společně s Adamem Michnou z Otradovic (autor písně Chtíc aby spal) byl nejvýznamnějším českým hudebníkem 17 století.Otázky na závěr:
- Do kterého období byste zařadili Pavla Josefa Vejvanovského?
- Co je typické pro jeho hudební skladby?
Leoš Janáček (1954, Hukvaldy - 1926, Ostrava)
Leoš Janáček se narodil roku 1854 na Hukvaldech, kde žil do svých 10 let. V 11 letech odešel do Brna a působil v klášteře u Pavla Křížkovského (český hudební skladatel, 1954sbormistr a katolický kněz, který žil v letech 1820 – 1885). Vystudoval učitelský ústav, varhanickou školu v Praze a konzervatoř v Lipsku a Vídni. Při pobytu v Praze se Janáček setkal s Antonínem Dvořákem a Bedřichem Smetanou. Roku 1881 se oženil se Zdeňkou Schultzovou, které ještě nebylo ani 16 let. Poté se stal ředitelem varhanické školy. Se Zdeňkou měl dceru Olgu (1882-1903) a syna Vladimíra (1888 – 1890). Tento hudební velikán zamřel 12. srpna 1928 v Ostravě na zápal plic. Leoš Janáček je považován za nejvýznamnější a nejoriginálnější osobnost české hudby 20. století. Je autorem devíti oper. Jako podklad pro Šárku posloužilo libreto Julia Zeyera. V opeře Počátek románu a Její Pastorkyňa (údajně nejznámější skladatelova opera, která je ve světě známá pod názvem Jenůfa) se inspiroval romány Gabriely Preissové. Mezi další Janáčkovy opery patří Osud, Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky. V této opeře se Janáček inspiroval zvuky přírody a pozorováním liščí rodiny. Poslední opery skladatele nesou název Věc Makropulos (kde jako podklad posloužilo drama spisovatele Karla Čapka) a Z mrtvého domu.
Leoš Janáček byl významným hudebním skladatelem, teoretikem, pedagogem, dirigentem a folkloristou. Ve svém rodišti se seznámil s lidovou písní, která se stala předmětem jeho uměleckých a badatelských zájmů. Je autorem několika folkloristických děl, většinou úprav lidových tanců a písní – např. Moravská lidová poezie v písních, Ukvaldská lidová poezie v písních, Lašské tance aj. Ve svých sborech Kantor Halfar a Maryčka Magdónova se rodák z Hukvald nechal inspirovat texty českého básníka Petra Bezruče, který je autorem sbírky Slezské písně. Hudba Janáčka je také ovlivněna mluvou lidí z jeho okolí.
Otázky na závěr:
- Jmenuj díla, která jsou spjata s okolím rodiště Leoše Janáčka.
- Jak ovlivnilo okolí Hukvald dílo Leoše Janáčka?
- Je možné najít mezi osobou Leoše Janáčka a Jaromíra Nohavicy nějakou souvislost? (využijte samostatný text o tomto písničkáři)
Ilja Hurník (1922, Ostrava-Poruba)
Tento český hudební skladatel, pedagog, klavírista a spisovatel se narodil roku 1922 v Ostravě-Porubě. Svůj první cyklus klavírních skladeb napsal již jako devítiletý. Jeho učitelem kompozice byl český hudební skladatel Vítězslav Novák. Na svá mladá léta vzpomíná Hurník v knize memoárů Dětství ve Slezsku. Jako pianista vynikl v interpretacích skladeb Janáčka, kterému věnoval i některé ze svých teoretických prací, kde mimo jiné upozorňuje na shodu hudebního jazyka se slezským nářečím. Od roku 1938 žije v Praze, avšak se svým rodným Slezskem kontakty neztratil.Zasloužil se také o renesanci čtyřruční hry na klavír, když se zabýval technikou, estetikou a psychologií tohoto oboru. Byl sólistou Janáčkovy filharmonie v Ostravě. Společně s Petrem Ebenem vytvořil Hurník Českou Orffovu školu. Chtěl tak naplnit myšlenku Carla Orffa a přispět k radostné a očišťující podobě provozování hudby a rozvíjení elementární hudebnosti díky hře na lehko ovladatelné bicí nástroje a zobcové flétny.
V roce 2007 udělil prezident Václav Klaus tomuto hudebnímu skladateli Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. U příležitosti státního svátku 28. října 2010 obdržel Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Hurníkovi synovci Kryštof, Marek a David Ebenové vystupují v hudební skupině Bratři Ebenové.
Otázky na závěr:
- V čem podle Vás spočívá hlavní význam osobnosti Ilji Hurníka?
- Jakým způsobem se hlásí ke svému rodnému regionu?
Otmar Mácha (1922, Ostrava-Mariánské Hory - 2006, Praha)
Tento hudební skladatel, režisér a dramaturg se narodil roku 1922 v Ostravě-Mariánských Horách. Ve své tvorbě byl ovlivněn moravskou lidovou hudbou. Z jeho písní jmenujme například Moravské lidové písně pro tři ženské hlasy a klavír, Lašské halekačky (Cyklus dětských textů na lidové texty). I v jeho hudbě je patrný vliv Leoše Janáčka. Od roku 1943 žil v Praze, kde také roku 2006 zemřel.Otázka na závěr:
1. Který novojičínský sbor se věnuje interpretacím skladeb Otmara Máchy?
(využijte text z kategorie hudební tělesa)
Miroslav Klega (1926, Ostrava - 1993, Ostrava)
Miroslav Klega (vlastním jménem Alexej Klega) byl český hudební skladatel, který se narodil roku 1926 v Ostravě. Jako student gymnázia založil studentský orchestr, pro který psal skladby. Tehdy se začal podepisovat jako Miroslav Klega. Po skončení svých studií se stal předním iniciátorem hudebního života v Ostravě. Byl spoluzakladatelem divadla Petra Bezruče (tehdy divadlo Kytice). Působil jako ředitel i pedagog na Janáčkově konzervatoři. Byl také hudebním režisérem a redaktorem vážné hudby v Československém rozhlase. Klegova tvorba je popisovaná jako tradicionalistická s prvky neoklasicismu a poznamenaná moderním racionálním přístupem. Svým projevem se prý tento skladatel blížil Leoši Janáčkovi. Ve skladbách Česná země (variace) a Noční slavnosti (svita) zpodobil svůj rodný kraj. Zemřel roku 1993 v Ostravě.Otázka na závěr:
- Jakým způsobem se Miroslav Klega podílel na rozvoji hudebního života v Ostravě?
Václav Ptáček (1930, Nový Jičín)
Václav Ptáček se narodil roku 1930 v Novém Jičíně. Tento hudební skladatel, pedagog a dirigent založil roku 1967 sbor Ondrášek. Netají se svou láskou k Novému Jičínu, což dokazují mnohé skladby a rovněž téma jeho diplomové práce psané na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (práce byla zaměřena na hudební život, tradici a současnost Nového Jičína). Je také spoluautorem několika hudebních pořadů Televize Ostrava jako například Co nevěděl Archimedes, Lovy s písničkou a V pohádce šaška Bumbáce. Václav Ptáček se zasloužil o bohatý hudební život Nového Jičína a po celý svůj život propaguje sborový zpěv a hudbu jako nedílnou součást lidského života.Otázky na závěr:
1. Se kterým městem je Václav Ptáček spjat?
2. Jak se zasloužil o rozkvět hudební kultury v tomto městě?